|
|
Vrchol a územie
Mlynarčík, Štefan ; Smetana, Matěj (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Predmetom práce je symbolická revízia nadmorských výšok a hraničných bodov tatranských vrcholov. Subtílnym gestom je narušené presné a jednoznačné učebnicové vnímanie výšky vrcholu. Práca prebieha na konkrétnych vrcholoch, na ktorých „nárast“ a „presun“ je použitý výhradne lokálny materiál z bezprostredného okolia. Doba trvania existencie nového vrcholu je vystavená rôznym poveternostným podmienkam, prípadne ľudskému činiteľu, a tak ju môžeme považovať za časovo neurčitú. Výstupom je 5 video dokumentácií akcií na konkrétnych tatranských vrcholoch. Práca týmto nie je vyčerpaná, naopak, predpokladá spontánne pokračovanie v dlhodobom horizonte.
|
|
|
Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
5 ABSTRAKT Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd je úzce spjat s přítomností fenoménu regelace. Regelační aktivitou se obecně rozumí souhrn veškerých procesů vedoucích k střídavému mrznutí a tání vody v půdě či skalním podloží. V důsledku cyklického mrznutí a tání půdní vody dochází v půdě za určitých podmínek k řadě specifických procesů, jako je migrace půdní vody, tvorba segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Podmínky pro vývoj těchto procesů a s tím spjatých strukturních půd jsou primárně řízeny teplotním a vlhkostním režimem půdy. Předkládaná diplomová práce se na příkladu čtyř lokalit ve Vysokých Tatrách zabývá termálním a vlhkostním režimem tamních strukturních půd. Hlavními cíli práce bylo charakterizovat teplotní a vlhkostní režim strukturních půd, zhodnotit a porovnat regelační aktivitu strukturních půd v závislosti na různých hloubkách půdního profilu a různých typech strukturních půd a zhodnotit vztah půdních teplot vůči teplotám vzduchu, obsahu půdní vlhkosti a režimu vodní hladiny blízkých jezer. Dílčím cílem práce bylo posouzení vhodnosti použití metod pro stanovení regelace na základě teplotních dat. Regelační aktivita byla ve Vysokých Tatrách hodnocena ze záznamů půdních teplot a relativních vlhkostí v období 2007 - 2012 na lokalitách výskytu tříděných strukturních půd (Hincove oká,...
|
|
|
Regelace ve strukturních půdách Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Voják, Karel (oponent)
Regelace je souhrnný název pro procesy střídavého mrznutí a tání vody a roztoků obsažených v půdě či skalním podloží. S regelací je spjata řada geomorfologických a pedologických pochodů, jako je migrace půdní vody, vznik segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Předpokladem pro průběh regelačního cyklu je fázová přeměna vody, při níž dochází k důležitému jevu - uvolňování či spotřebě latentního tepla. Tento jev lze vysledovat z dat získaných teplotním měřením v půdním profilu. Pro účely studia procesu regelace jsou v předkládané bakalářské práci zkoumány lokality výskytu tříděných strukturních půd (Hincovo pleso a Lučné sedlo) a půdních kopečků (Kopské sedlo) ve Vysokých Tatrách. Hlavním cílem práce, kromě detailního popisu fyzikálně-geomorfologických procesů spojených s fázovými změnami vody ve strukturních půdách, je ve výše zmíněných lokalitách určit na základě teplotních měření ve strukturních půdách regelační cykly a jejich charakteristiky při použití různých metod stanovení regelace. Výsledky ukazují na rozdíly v průběhu regelace u jednotlivých tvarů v rámci lokalit, mezi jednotlivými lokalitami, ale i u rozdílných typů strukturních půd - tříděných a netříděných. Ve výsledcích se projevuje také odlišnost použitých metod, zejména v počtu cyklů, délce jejich trvání a délce trvání regelační sezóny....
|
|
|
High Tatras as a field of confrontation of Czech and Slovak modern architecture
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spracováva štúdiu o architektúre na území Vysokých Tatier v časovom rozpätí od počiatku rekreačnej a kúpeľnej architektúry po prípravy Majstrovstiev sveta v klasických lyžiarských disciplínach v roku 1970. Téma je spracovaná najskôr v širších súvislostiach objavovania hôr európskou kultúrou, ich postupného osídľovania a hospodárskeho využívania, nástupu a rozvoja klimatických kúpeľov a horských športových stredísk. Jadro štúdie ukazuje Vysoké Tatry ako priestor kontaktov architektúry slovenskej, českej, maďarskej a poľskej s dôrazom na vzájomné vplyvy českej a slovenskej architektúry v rokoch 1918-1970. Vybrané stavby na území Vysokých Tatier sú podrobené porovnávacej analýze a niektoré z nich sú porovnané s typovo príslušnými dielami ich autorov na iných miestach Slovenska a Česka. Cieľom komparatívnej časti je jednak stanovenie špecifík slovenskej a českej modernej architektúry, jednak stanovenie špecifických rysov architektúry Vysokých Tatier. Klíčová slova Vysoké Tatry, slovenská architektúra, česká architektúra, kúpeľná architektúra, športová architektúra, historizmus, secesia, moderna, funkcionalizmus
|
|
|
Mountain chalets and sustainable tourism
Nagyová, Nikola ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Pásková, Martina (oponent)
Predmetom diplomovej práce je trvalo udržateľný cestovný ruch vo vysokohorskom prostredí. Vysokohorské lokality obsahujú cenné prírodné prostredie, na ktorom môže cestovný ruch zanechať trvale následky. Výskum sa sústredí na prevádzku horských chát na území Vysokých Tatier a na dopad vysokohorského turizmu na prostredie z hľadiska troch pilierov udržateľného rozvoja. V práci využijem kvalitatívne metódy výskumu, konkrétne metódou triangulácie. Kľúčové slová: trvalo udržateľný cestovný ruch, horské chaty, vysokohorská turistika, Vysoké Tatry
|
|
|
Komparace relativního stáří morén ve vybraných karech Vysokých Tater.
Procházková, Barbora ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá relativním datováním nejmladších glacigenních tvarů (morén) v závěrových částech (karech) vybraných dolin Vysokých Tater. K uložení testovaných morén došlo po odeznění posledních chladných výkyvů posledního zalednění. Relativní stáří bylo určováno pomocí metody Schmidt hammer (SH) testu, která je založena na určení stupni zvětrání testovaného povrchu. Informace o stupni zvětrání testovaného povrchu je získána v podobě R hodnoty (rebound value). Celkově bylo testováno patnáct akumulací ve čtyřech dolinách Vysokých Tater (Mengusovská, Velká Studená, Malá Studená a Litvorová dolina). Pomoci statistické analýzy byla zkoumána variabilita naměřených R hodnot v rámci stejné litologie. Na základě SH měření lze vymezit mezi testovanými morénami dvě skupiny morén odlišného stáří. Průměrné R hodnoty a směrodatné odchylky skupin morén (SK_1: R=53,5±1,2 a SK_2: R=58,6±1,5) se signifikantně odlišují. Na základě výsledků SH měření byl nastíněn vývoj deglaciace v zájmových lokalitách. Klíčová slova: relativní datování, Schmidt Hammer, zalednění, Vysoké Tatry
|
|
|
Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
5 ABSTRAKT Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd je úzce spjat s přítomností fenoménu regelace. Regelační aktivitou se obecně rozumí souhrn veškerých procesů vedoucích k střídavému mrznutí a tání vody v půdě či skalním podloží. V důsledku cyklického mrznutí a tání půdní vody dochází v půdě za určitých podmínek k řadě specifických procesů, jako je migrace půdní vody, tvorba segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Podmínky pro vývoj těchto procesů a s tím spjatých strukturních půd jsou primárně řízeny teplotním a vlhkostním režimem půdy. Předkládaná diplomová práce se na příkladu čtyř lokalit ve Vysokých Tatrách zabývá termálním a vlhkostním režimem tamních strukturních půd. Hlavními cíli práce bylo charakterizovat teplotní a vlhkostní režim strukturních půd, zhodnotit a porovnat regelační aktivitu strukturních půd v závislosti na různých hloubkách půdního profilu a různých typech strukturních půd a zhodnotit vztah půdních teplot vůči teplotám vzduchu, obsahu půdní vlhkosti a režimu vodní hladiny blízkých jezer. Dílčím cílem práce bylo posouzení vhodnosti použití metod pro stanovení regelace na základě teplotních dat. Regelační aktivita byla ve Vysokých Tatrách hodnocena ze záznamů půdních teplot a relativních vlhkostí v období 2007 - 2012 na lokalitách výskytu tříděných strukturních půd (Hincove oká,...
|
|
|
Vrchol a územie
Mlynarčík, Štefan ; Smetana, Matěj (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Predmetom práce je symbolická revízia nadmorských výšok a hraničných bodov tatranských vrcholov. Subtílnym gestom je narušené presné a jednoznačné učebnicové vnímanie výšky vrcholu. Práca prebieha na konkrétnych vrcholoch, na ktorých „nárast“ a „presun“ je použitý výhradne lokálny materiál z bezprostredného okolia. Doba trvania existencie nového vrcholu je vystavená rôznym poveternostným podmienkam, prípadne ľudskému činiteľu, a tak ju môžeme považovať za časovo neurčitú. Výstupom je 5 video dokumentácií akcií na konkrétnych tatranských vrcholoch. Práca týmto nie je vyčerpaná, naopak, predpokladá spontánne pokračovanie v dlhodobom horizonte.
|
|
| |
|
|
Regelace ve strukturních půdách Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Voják, Karel (oponent)
Regelace je souhrnný název pro procesy střídavého mrznutí a tání vody a roztoků obsažených v půdě či skalním podloží. S regelací je spjata řada geomorfologických a pedologických pochodů, jako je migrace půdní vody, vznik segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Předpokladem pro průběh regelačního cyklu je fázová přeměna vody, při níž dochází k důležitému jevu - uvolňování či spotřebě latentního tepla. Tento jev lze vysledovat z dat získaných teplotním měřením v půdním profilu. Pro účely studia procesu regelace jsou v předkládané bakalářské práci zkoumány lokality výskytu tříděných strukturních půd (Hincovo pleso a Lučné sedlo) a půdních kopečků (Kopské sedlo) ve Vysokých Tatrách. Hlavním cílem práce, kromě detailního popisu fyzikálně-geomorfologických procesů spojených s fázovými změnami vody ve strukturních půdách, je ve výše zmíněných lokalitách určit na základě teplotních měření ve strukturních půdách regelační cykly a jejich charakteristiky při použití různých metod stanovení regelace. Výsledky ukazují na rozdíly v průběhu regelace u jednotlivých tvarů v rámci lokalit, mezi jednotlivými lokalitami, ale i u rozdílných typů strukturních půd - tříděných a netříděných. Ve výsledcích se projevuje také odlišnost použitých metod, zejména v počtu cyklů, délce jejich trvání a délce trvání regelační sezóny....
|
host ::
RSS.